Jaromír Typlt

Přehlídka

Abych jim úplně nerozpraskal
najdou pro mě jednou denně
drobné vyztužení

Můžu se přihnat k oknu
v přesně určenou hodinu
kdy se nikdo jiný z okna dívat nesmí

Hodina se podle světla posouvá
aby zvlášť ostře vynikla bílá barva
podívaná je to dokonale propočítaná

Každému se tu prý děje něco jen pro něj
ale to zase já mám k oknu zákaz
možná je už ve hře i něco vrozeného

Snad jsem opravdu přišel na svět
abych v úžasu jednou denně pozoroval
závratnou otočnost v nejpomalejší možné jízdě

Vysoký bílý válec mě míjí válec který nic
neskrývá protože skrze nic kolem a dokola
překrývá se v něm jedno prázdné místo přes druhé

S tou vzpomínkou to pak už dokážu přečkat
než se ke mně stojan na pohledy znovu přiblíží
jako jistota že pořád ještě vidím do všech stran

Někdejší stojan na pohledy
na mě se nedaly nasadit obrazy z budoucnosti
mám starý nátěr

Paříž 10. 4. 2020

 

 

A PARADE

Lest I crack up on them for good
once a day they find for me
a minor stiffening

I am allowed to rush to the window
at a predetermined hour
when no-one else may look out

The hour shifts around depending on the light
so that particularly the white colour stands out in sharp contrast
a spectacle perfectly calculated

To each and every one of them happens something unique
but then the window is forbidden to me
perhaps the game does feature something innate

Perhaps I really only came into this world
to observe in wonder once a day
the vertiginous rotationality in the slowest ride possible

The tall white cylinder just rolls past me hiding
nothing as through nothing around and about
in it one empty spot overlaps with another

With this memory in mind I manage to overcome it
before the postcard rack approaches me again
like the certainty that I still can see in all directions

The former postcard rack
you could not hang pictures of the future on me
my varnish is old

Paris 10 April 2020

Přeložil David Vichnar.